Mé vzpomínky na RAUKOn 2001

Nikdy jsem na žádném conu nebyl a ani jsem neměl představu, jak takový con vlastně probíhá. Jaké
však bylo moje (vlastně naše) překvapení, když jsme jako tým cervenytrpaslik.cz dostali pozvánku
s tím, abychom připravili nějaké přednášky.
Rozvrhli jsme si tedy tři přednášky, s jejich přípravou jsme však nijak nespěchali. To se nakonec
ukazálo jako prozřetelné, protože k našemu ještě většímu překvapení a o to větší radosti jsme
se s organizátory dohodli na tom, že po celý víkend budeme mít k dispozici samostatnou místnost
jen pro Červeného trpaslíka.

Pátek, 19. října 2001

Bylo půl dvanácté dopoledne a Kohy mi volal, že už je na místě. Že prý tam ještě nikdo není a že
tam akorát "zpívaj nějaký děti". Vzhledem k tomu, že RAUKOn měl začínat až v 17:00 se mi to 
zdálo logické :) Oznámil jsem mu, že ještě něco mám a že tedy s Rimmerem přijedeme s menším
zpožděním. 
V 18:00 jsme byli na místě. Mé původní obavy z toho, že to budeme po Kolíně dlouho hledat, se
ukázaly jako liché. Značení pro motorizované nás bez problému zavedlo až ke škole. 
Na recepci bylo rušno. Atmosféru doplňovalo několik rytířů řádu Jedi. Představili jsme
se a na oplátku jsme dostali odznáček, identifikační kartičku a nějaké další drobnosti.
S Kohym jsme se střetli u naší místnosti (Malý sál II), která byla ještě zamčená, proto jsem se
vydal hledat někoho z organizátorů, který by nás pustil dovnitř a zároveň nám zajistil potřebnou
techniku. Na recepci mě odkázali na Petra Čáslavu. Popadnuv telefon jsem vytočil jeho
číslo. Na druhém konci chodby zrovna scházel ze schodů člověk, kterému se na mobilu ozvala
melodie z Indiana Jonese, on ho vzal a se slovy: "prosím, Čáslava" mířil mým směrem. Téměř vzápětí
jsem pochopil, že se jedná o člověka, kterého sháním. Petr nám tedy sehnal klíč a odemkl s tím,
že sem pošle někoho, aby zařídil vše potřebné. Během několika chvil jsme měli učebnu vybavenou
vším potřebným. Promítání epizod Červeného trpaslíka mohlo začít. Netrvalo dlouho a naše doupě
se začalo pomalu zaplňovat.
Po zbytek večera jsem se seznamoval s prostředím a střídavě se pohyboval mezi Červeným trpaslíkem
a ostatními prostorami. Z pátečních přednášek jsem navštívil pouze "Politiku ve sci-fi" Jaroslava
Houdka.
Tuším, že kolem půlnoci jsme ukončili promítaní. Kohy se rozhodl, že namísto v tělocvičně přespí
přímo v naší místnosti. Rimmer a já jsme se vydali vstříc pohodlí Penzionu U Nováků. Avšak najít
tento útulek už nebylo tak snadné, alespoň pro nás. Po asi půlhodinové projížďce nočním Kolínem
jsme zdárně dorazili na místo a nějakým způsobem (dodnes nevím, jak se o nás nahoře dozvěděli)
se dostali dovnitř. 

Sobota, 20. října 2001

V 7:45 se ozval nekompromisní zvuk budíku. Vstávání nás kupodivu nerozladilo a s úsměvem na tváři
jsme vykročili do nového dne. V 9:00 začínala moje přednáška "Úvod do Červeného trpaslíka + Film",
i když v tomto případě mluvit o přednášce je více než nadnesené. Ke svému proslovu jsem přistoupil
neformálně, někdo by řekl ležérně. Navíc jsem si já hlupák nevytiskl podklady, domnívaje se,
že vše budu číst z monitoru. K mé smůle byla však naše místonst uspořádána tak....no vlastně....
jak jsme si ji sami uspořádali. Počítač byl samozřejmě na opačné straně než byl přednášející.
Zaimprovizovali jsme, Kohy si sedl k počítači a vždy, když jsem ztratil nit, mi pomohl navázat.
Nakonec jsem však sdělil posluchačům vše, co jsem měl na srdci, na jazyku i na monitoru.
Po dalších čtyřech odvysílaných epizodách začala kolem čtvrt na dvanáct Kohyho přednáška
"Dějová osa Červeného trpaslíka". Ta již probíhala bez problémů, i když Rimmerovo ovládání videa
bylo nějaké prapodivné.
Ve 13:00 měl podle programu začít "Capture the Flag Live!". Začal o něco později a já jsem se jako
divák náramně bavil. Sice jsem už od včerejšího dne zhruba věděl o co se jedná, ale vidět to na
vlastní oči byl zážitek. Pokud nevíte, o co se v soutěži "Capture the Flag Live!" jedná, pak vězte,
že jde o outdoor verzi známé počitačové hry. Jako zbraně slouží jakési roličky tvrdého papíru, kartonu
a kdoví čeho ještě. Zkrátka to byla skvělá zábava, při které se ukázalo, že návštěvníci RAUKOnu mají
velký smysl pro humor a soutěživého ducha.
Před druhou hodinou odpolední odjel Kohy.
Ve 14:00 hodin jsem se zašel podívat na přednášku Štefana Titky "Akta X a potvory aneb Fowleyová a ti druzí".
V 16:00 začínala přednáška Františka Fuky "Představení DVD Epizoda I - natáčení, zajímavosti, ztracené scény". Z té jsem odešel dřív, protože jsem si uvědomil, že mám hlad. Tuto přežívajíci humanoidní potřebu jsem ukojil ve festivalovém baru, který byl útulný a pro mé potřeby dostatečně vybavený.
V 19:15 začala Rimmerova přednáška "Posádka Červeného trpaslíka + Herci". Ta proběhla také bez
problémů. Následovalo další promítání epizod.
V půl jedenácté jsem se zašel podívat na "slavnostní vyhlášení výsledků soutěží, udělení diplomů
a speciálních cen, poděkování pár lidem..." Nečekaně tam Petr Čáslava poděkoval nám, lidem
z Červeného trpaslíka a ukázal na mě jako na představitele týmu cervenytrpaslik.cz. Byl jsem tak
zaskočen, že jsem nebyl schopen nějak kloudně reagovat. Tímto děkuji za poděkování.
V naší místnosti stále probíhalo promítání Červeného trpaslíka a neustále se tam střídali lidé,
přičemž několikačlené jádro skalních tam sedělo snad už od pátku. Touhle dobou už byla neděle.

Byl jsem velmi zvědavný a také jsem se těšil na přednášku Padmé a Wingmana "Star Wars Sex", která
začala kolem jedné hodiny po půlnoci. Nezklamali mě. Nejsem sice "starwarsák", ale snad jako každý
jsem viděl všechny epizody. Padmé s Wingmanem mi navíc osvětlili věci, kterých bych si jinak nevšimnul.
V našem doupěti nejen že lidé neubývali, naopak jich stále přibývalo. Když už bylo asi půl čtvrté ráno,
rozhodli jsme se, že na penzion už nemá cenu jezdit a budeme tedy promítat nonstop. Ostatně o diváky
jsme nouzi skutečně neměli.
V půl sedmé ráno skončil 52. díl (tedy poslední díl seriálu), což jsme před začátkem RAUKOnu nečekali.
Vzpomínám si, jak jsme se v autě cestou do Kolína s Rimmerem bavili o tom, kolik epizod asi tak stihneme
odvysílat, shodli jsme se na rozmezí 40-45. Začali jsme tedy pouštět díly na přání.
Skončili jsme až cca v půl třetí, rozloučili se a plni dojmů jsme vyrazili k domovu.

Závěrem

Co říci závěrem ? Budu stručný.
Smekám před organizátory a děkuji jim za skvělou přípravu a průběh celého festivalu. Byli báječní.
Návštěvníci RAUKOnu byli úžasní a vytvořili nádhernou a velmi příjemnou atmosféru, na kterou se 
dlouho vzpomíná.
Díky všem !



David Švejda alias Clouseau