Červený trpaslík

Série IV Epizoda 2, „D.N.A.“

 

Vesmír

Vesmírem letí neznámá loď.

 

Snímací centrum

Pohled na radar.

Všichni členové posádky mluví jeden přes druhého.

Pohled na monitor.

RIMMER: Poloha 009.

LISTER: ...na pětadvacet procent a udržovat.

Kamera najíždí na překřikující se členy posádky (RIMMERA, LISTERA a KRYTONA), kteří zuřivě mačkají na klávesnicích.

RIMMER: ... poloha 009 nastavit 1% doleva...

HOLLY: Připravte se, vrací se zpátky.

KRYTON: Vrací se, už to mám na displayi...

Do místnosti vstupuje KOCOUR.

LISTER: Něco tam venku je, nějaký druh UFO, narazíme do toho.

RIMMER: ...008 a klesá... vyrovnat sklon, všechny vektory...

Všechny monitory zhasnou.

KRYTON: ...viditelnost nulová, co se to děje?

HOLLY: Něco vyřadilo celý panel.

Je slyšet povědomý zvuk.

Střih na KOCOURA, který si fénuje vlasy.

KOCOUR: Proč na mě tak zíráte?

LISTER: Právě jsi odpojil snímací pult!

KOCOUR: Ovšem, vždyť si fénuju vlasy.

RIMMER: My právě sledujeme UFO.

KOCOUR: Jóó? A kvůli ufounům mám vypadat jako Frankensteinova nevěsta?

LISTER: Použij jinou zásuvku.

KOCOUR: Tohle nemá obdoby, loď dlouhá osm kiláků a nemá dost zásuvek ve snímacím centru.

LISTER: V centru je přece děsná fůra zásuvek, ve všech jsou tvoje zkrášlovadla, tak si to strč do stěny.

KOCOUR: Cože? Vypnout voskový depilátor nevzhledných chloupků?

LISTER: Jo, vypni voskový depilátor nevzhledných chloupků, proboha!

KOCOUR: (Zdrceně) To je opravdu vrchol! Tsch, mám se přivítat s mimozemšťany v rozevlátém bikinovém modelu?

Panel opět naběhne.

RIMMER: Je to zpátky. Poloha 909, korekce...

KRYTON: Korekce kurzu cíl 0, cíl 5...

Panel opět vypadne. Všichni vyčítavě pohlédnou směrem ke KOCOUROVI, který se fénuje a češe u stěny.

KOCOUR: (Naštvaně) Dobře, ať je po vašem, dám si gel! (Vytáhne fén ze zásuvky) Už jste spokojený?

Panel opět naběhne.

RIMMER: Vyrovnat sklon a snížit korekci...

 

Vesmír

Červený trpaslík přitahuje a připoutává cizí loď k sobě.

 

Snímací centrum

LISTER: Co to. k čertu, je?

KRYTON: Vůbec netuším, ta loď nevypadá, jako by ji vyrobili na Zemi.

RIMMER: Mimozemšťani! Asi chtějí vrátit Glena Millera.

LISTER: Cože?

RIMMER: Tohle oni dělají, vracejí všechny ty lidi, co záhadně zmizeli. Do kosmu, ten nám tu scházel, Glen Miller, co nás unudí k smrti svou „Pennsylvania six-five thousands. Krytone, komunikační kanál.

KRYTON zapne komunikační kanál.

RIMMER: (Jako do amplionů) My ho nechceme! Jděte pryč! Vemte si ho, můžete si toho otravu nechat.

 

Cizí loď

KRYTON: To je opravdu zvláštní, molekulární struktura neodpovídá žádným známým prvkům. Ten, kdo tuhle loď zkonstruoval, měl přístup k daleko vyspělejší technologii, než je ta naše.

LISTER: Tak, teď se rozdělíme, jo?

RIMMER: Proč? Proč se chceš dělit?

LISTER: Rychlejc jí prohledáme.

RIMMER: Kam spěcháš? Máš snad domluvený nějaký důležitý oběd?

LISTER: Jakej máš problém?

RIMMER: (Poukazuje na KOCOURA) S ním já dělat nebudu!

KOCOUR: To jsem k ničemu?

RIMMER: Jsi zcela egocentrický, při prvních potížích utečeš, staráš se jen o sebe, jsi ješitný, sobecký, narcistický a posedlý sám sebou.

KOCOUR: To jsou moje nejlepší vlastnosti.

RIMMER: Já jdu s Krytonem.

LISTER: Jdeme, Kocoure.

Rozdělí se.

 

Chodba na cizí lodi

RIMMER: Ehh, Krytone, ty jdi první, ve většině filmů to vždycky jako první koupí ten vepředu. Jdi první.

KRYTON: Ve filmech, které jsem viděl já, to byl vždycky ten chudák, co kryl ústup, který to schytal první, takže ostatní netušili, že byli napadeni.

RIMMER: Máš pravdu, máš pravdu. Můžeš jít vepředu i vzadu a já uprostřed?

KRYTON: Pokusím se o to.

RIMMER z KRYTONEM komicky krouží kolem sebe, snažíc se docílit předsevzatého.

 

Jiná chodba

LISTER: (Do vysílačky) Co je, Krytone?

KRYTON: (Ve vysílačce) Něco jsme našli.

LISTER: Vážně?

KRYTON: Myslím, že je to jeden z posádky, odporně znetvořený kostlivec se třemi hlavami a visí z něj hnijící cáry masa. Jak jsme otevřeli dveře výtahu, spadnul na Rimmera.

LISTER: Není mu nic?

KRYTON: Myslím, že právě zjistil, jak použít cípy košile.

RIMMER: No dobře, Krytone, nemusíš ze mě dělat zbabělého srabíka, nic mi není.

KRYTON: Takže už nechcete, abych sehnal Vaši matku?

RIMMER: Je to pořád zapnuté?

KOCOUR a LISTER přicházejí do větší místnosti.

 

Místnost

KOCOUR přibíhá k neznámému přístroji.

KOCOUR: Hele, podívej na tohle!

KOCOUR mačká záhadná tlačítka.

LISTER: Na nic nešahej, nevíme, co to udělá.

KOCOUR: Jen se koukám.

LISTERA uvězní fialový paprsek.

LISTER: No nazdar, to se povedlo, jsem v pasti. Dostaň mě ven!

KOCOUR: Klídek, neztrácej hlavu, já vim, jak na to. Pamatuju si pořadí. (Myslí pořadí barev knoflíků, které mačkal) Červená, modrá, žlutá. Néé, modrá, žlutá, červená.

Počítač lodi začne vydávat prapodivné zvuky v neznámé řeči.

LISTER: Co to, k čertu, je?

 

Chodba

KRYTON stojí vedle kostry se třemi hlavami.

KRYTON: Zvláštní, stavbou kostí by to v podstatě odpovídalo člověku.

RIMMER: Vždyť má tři hlavy!

KRYTON: Počkat tady je peněženka. Ah, artefakty jsou lidské: pilotní licence, řidičák a karta do videoklubu.

RIMMER: Chceš mi namluvit, že chodil do videoklubu a potřeboval průkaz, aby ho poznali? Má šest očí a tři nosy! Já bych si ho tedy pamatoval. (K mrtvole) Nejsi ten, co tu před týdnem kýchnul a způsobil monzun?

KRYTON: Možná se narodil jako člověk a cosi se tu stalo, něco, co ho s tímhle odporným způsobem zmutovalo.

 

Místnost

LISTER stále stojí ve fialovém paprsku.

POČÍTAČ: Identifikace dokončena. Lidská rasa, 23.století.

LISTER: (Ke KOCOUROVI) Hele, už nic nemačkej, jenom přiveď Krytona.

KOCOUR: Počkej, už to mám. (Mlátí do kláves)

POČÍTAČ: Transmogrifikace byla zahájena.

KOCOUR: Ehh, třeba ne.

LISTER: Transmogrif...cože?

POČÍTAČ: Genový vzorek přijat a klonován. Zadejte prosím nové genetické složení.

LISTER: (Zoufale) Nic nedělej! Nic nemačkej a přiveď Krytona!!!

KOCOUR: Hele, myslíš, že tohle nezvládnu sám? To mám hned běžet za kondomovou hlavou, aby tě zachránila? Já tě do toho dostal a taky tě z toho vytáhnu!

LISTER: (Plačtivě) Přiveď Krytona!

KOCOUR: Uklidni se chlapče, já vím, co dělám. (Zuřivě mačká)

POČÍTAČ: Nové genetické složení přijato. Metamorfóza za deset vteřin a odpočítávám.

KOCOUR: Něco ti navrhnu: radši dojdu pro Krytona.

LISTER: Ne, nikam nechoď, zmáčkni ty čudlíky, kterýkoliv, zastav to!!!

POČÍTAČ: Postup dokončen.

LISTER: Ááá...

LISTER se začne měnit, až je z něj kdákající slepice.

Přibíhá KRYTON s RIMMEREM.

KRYTON: (Ke KOCOUROVI) Není vám nic? Zaznamenali jsme mohutný vzestup energie v tomhle sektoru.

RIMMER: Kde je Lister?

KOCOUR pohlédne na tápající slepici.

RIMMER: Tohle je Lister?

KOCOUR: Co můžu říct, kromě ... „smůla“.

KRYTON stojí před podivným strojem, se kterým předtím operoval KOCOUR.

RIMMER: Co je to?

KRYTON: Půjde tu asi o modifikátor DNA, jenž mění živé organismy na molekulární úrovni. To by vysvětlilo tamtoho tříhlavého tvora.

RIMMER: Takže, co to dělá?

KRYTON: Každá  buňka v těle obsahuje DNA, což je soubor dědičných informací, které řídí váš růst. Je to jako malý počítačový program, který vybírá barvu vašich očí, určí tvar nosu, stanoví vaše pohlaví, výšku, všechno, dokonce i délku života. A tenhle stroj přepisuje program DNA.

RIMMER: Takže ten přístroj transformuje živou hmotu v jinou živou hmotu přeměnou molekulární struktury?

KRYTON: Přesně tak.

RIMMER: A Listera to změnilo na slepici.

KRYTON: Vypadá to tak.

KOCOUR: Otázka zní: můžem ho vrátit?

RIMMER: Otázka zní: opravdu to chcem?

KRYTON: Hypoteticky by nemělo být složité vyvolat jeho původní podobu. Musíme jen najít správný kód.

RIMMER: (Šaškuje před slepicí) Listy!!! Kokokokodák. Neuvěřitelné, je to vážně on! Dokonce má i jeho pivní mozol.

KRYTON zkoumá stroj.

KRYTON: Hmm, vypadá to jako jednoduchá šestnáctková soustava. Tohle bude postup pro zpětné vyvolání. (Něco naťuká do stroje)

LISTER – slepice se změní v bílého křečka.

KRYTON: To nebude ono, co? Ehh, vezmeme to od začátku (Ke KOCOUROVI) Co se tu přesně stalo?

KOCOUR přistoupí ke stroji.

KOCOUR: Mačkal jsem knoflíky a určitě jako první ten žlutý! (Začne znovu mačkat) A pak se ten stroj spustil.

Červený paprsek chytne KRYTONA.

KOCOUR: Takže tady stojím, mačkám knoflíky a pak ten hlas říká:...

POČÍTAČ: Transmogrifikace byla zahájena.

KOCOUR: Přesně!!! Tak jsem zmáčknul nějaké další, a pak to řeklo:...

POČÍTAČ: Zadejte prosím nové genetické složení.

KOCOUR: Jóó, tohle říkal!

RIMMER: Kocoure, přestaň!

KRYTON: Není třeba aktivovat panické čipy. Může působit pouze na organickou hmotu, já jsem anorganický, proto imunní.

POČÍTAČ: Nové genetické složení přijato. Metamorfóza za deset vteřin a odpočítávám.

KRYTON: Ehh, propána, ne, můj mozek je částečně organický, takže je docela možné, aby ten přístroj transmogrifikoval můj fyzický stav. Zapojit nouzové okruhy. Nouzové okruhy zapojeny. (Začne hystericky křičet) Ééééhhh!!!!!

KOCOUR ještě zběsile mačká na tlačítka snažíc se něco změnit. LISTER se najednou změní z křečka zpět v člověka.

RIMMER: Je ti dobře?

LISTER: Jó, řek´ bych, že jó.

KOCOUR: Jak ses měl jako křeček?

LISTER: Určitě líp, než jako slepice. To myslíš jako vejce. Je z tebe slepičí prdelka, a proto furt kdákáš. Snažil jsem se zakvokat: „Proboha, vraťte mi mozek!“

RIMMER: Musíme zachránit Krytona. (Ke KOCOUROVI) Zmáčkni to jako u Listera.

KOCOUR namačká něco na stroji.

KRYTON se najednou změní v člověka.

KRYTON: Bože dobrý! Já jsem člověk.

KOCOUR: Ale už nejsi takový fešák.

 

Chodba na Červeném trpaslíkovi

KRYTON je vezen na vozíku LISTEREM, RIMMEREM a KOCOUREM.

KRYTON: Jsem člověk! Můj největší sen se splnil. Poprvé zažiju skutečné pocity. Jeden mě zrovna teď ovládá. Jsem ve šťastném režimu, nikdy předtím jsem nic takového nezažil, áh, až na to, když jsem do své tříselné zásuvky omylem zastrčil pračku s předním plněním. Jsem člověk!!!

 

Ošetřovna

Přijíždí LISTER s vozíkem plným jídla. KRYTON sedí na lůžku a osahává se, hlavně uvnitř úst a na obličeji. Na monitoru je HOLLY.

LISTER: (K HOLLY) Jak mu je, Holly?

HOLLY: Fyzicky je v pořádku. Má tělo naprosto normálního třicetiletého muže. (Stydlivě) Podle všeho.

LISTER: Takže je jak my?

HOLLY: To ještě chviličku potrvá, všechno je trochu nové, chm.

LISTER: Nazdárek!

KRYTON: Zdravím člověčího parťáka. Áah, snídaně, moje první jídlo: vařené slepičí ovulace – lahůdka.

LISTER: Tak, jak to jde? Žádný problémy?

KRYTON: Nóó, jeden, nebo dva. Sepsal jsem menší seznam, kdybyste byl tak laskav. (Vyndá seznam) Takže, ehh, můj optický systém nemá funkci zoom. Co vy na to?

LISTER: Lidské oči nemají zoom.

KRYTON: Ale, jak vy tedy zaostříte na malé předměty?

LISTER: Prostě skloníme hlavu blíž k předmětu.

KRYTON: Aha. (Přiklání a odklání hlavu od seznamu) Přiblížit hlavu těsně... ehm, k předmětu. Dobře, chápu. A co další optické jevy: obrazová montáž, zpomalení, kvantel...

LISTER: Nic takovýho nemáme.

KRYTON: (Skepticky) Nemáte to, jenom zoom. (Komicky se naklání k seznamu) No, nic, to je dobré, to úplně stačí, opravdu výborné. A teď, moje bradavky vůbec nefungují.

LISTER: V jakym smyslu nefungujou?

KRYTON: No, když jsem byl robot, používal jsem pravou bradavku k regulaci tělesné teploty, zatímco levá sloužila hlavně k nastavení krátkovlnného rozhlasového přenosu. Ale nyní, ať s nimi kroutím sebevíc, nemůžu žádnou jazzovou stanici chytit.

LISTER: Na lidský bradavky nic nevyladíš.

KRYTON: Chápu, dobře. Jó, nabíjení! Předpokládám, že když se lidé chtějí dobít, dělají to podobně jako roboti. Takže jsem objevil to, co pokládám za nabíjecí kabel, jenže z nějakého podivného důvodu nemá standartní tříkolíkovou koncovku.(Vyndá zpod deky kabel, který vede od zásuvky) Nemám použít nějaký speciální adaptér? Protože, ať dělám, co dělám, kabel pořád vypadává.

LISTER: Krytone, my jíme a spíme, to je náš způsob dobíjení.

KRYTON: Hmm, ach tak. Áááhh, už vím, chtěl jsem s Vámi mluvit o něčem, noo, o čem už vím, že to nás lidi uvádí do rozpaků. Jde o tabuizované téma, nehodí se pro hovor, který vedeme při zdvořilé konverzaci.

LISTER: Já jsem osvícenej člověk třiadvacátýho století. Tak to vyklop.

KRYTON: Tedy, chtěl bych s vámi mluvit o svém penisu.

LISTER se začne usmívat snažíc se to zakrýt.

KRYTON: Já to věděl, okamžitě se začnete uculovat. Copak nejsme oba dospělí? Nemůžeme prodiskutovat náš reprodukční systém bez pubertálního hihňání?

LISTER: Samozřejmě, že můžem.

KRYTON: Děkuju Vám. (Podá LISTEROVI fotku)

LISTER: (Koukne na fotku) Áhh.

KRYTON: Takže...

LISTER: ...takže co?

KRYTON: Tak co si myslíte?

LISTER: Teď ti tak docela nerozumim. Co bych měl řikat?

KRYTON: Rád bych věděl, jestli je to normální.

LISTER: Fotit si to a ukazovat kamarádům? Né, to není!

KRYTON: Ano, jistě, ale má to takhle vypadat?

LISTER: To jó.

KRYTON: Je to ohavné! Tohle je nejlepší model, co vymysleli? To mi chcete tvrdit, že proběh´ konkurz a někdo řek´: „Áh, tohle, to je ono, tenhle tvar jsme hledali, konečně výstavní zoufalec.“ Shakespeare ho měl taky? Einstein? Perry Commo zpíval „Memories are made of this“ s tímhle schovaným v kalhotách?

LISTER: No jóó.

KRYTON: Chápu, že lidem chybí režim zoom! Eh, a koukněte na tohle! (Podá LISTEROVI další fotku)

LISTER na ni nechápavě kouká a snaží se s ní otáčet.

KRYTON: (Podá LISTEROVI další fotku) ...a na tohle.

LISTER s fotkami točí, pak je dává vedle sebe, až nakonec zjistí, jak patří! Nad sebe! Vypoulí šokovaně oči.

KRYTON: Proč si myslíte, že se to stalo?

LISTER: (Šokovaně) Na co jsi v tu chvíli myslel?

KRYTON: Na nic zvláštního, jen jsem si tady trochu listoval katalogem elektrických spotřebičů. Narazil jsem na rubriku vysavačů Super de luxe a najednou mi guma od spodků vystřelila přes celou ošetřovnu.

LISTER: Tak to vidíš. Teď už nejsi to ani ono! Spotřebiče by v tobě neměly vyvolávat erotické myšlenky.

KRYTON: Ale to byl tříkomorový, snadno ovladatelný, s turbosáním a samovyprazdňovacím pytlíkem. (Filigránsky hýbá obočím)

LISTER: Ale mě nezajímá, co to bylo za model. Kvůli vysavači to člověk přece nemá dvakrát takový. Udělej pro sebe něco a změň se zpátky.

KRYTON: (Znechuceně) Zpátky?!? Stát se zas ubohým, udřeným androidem? Tohle byl můj sen. (Zvesela) No, poslouchejte, řeknu vám jeden vtip: Kolik androidů je potřeba na výměnu jedné žárovky? Hmm!

LISTER: Netušim.

KRYTON: Dvanáct. A víte proč?

LISTER: To nevim.

KRYTON: Protože jsou tak hloupí! (Začne se KRYTONOVSKY smát s otevřenými ústy a hloupým výrazem) Není to výborný fór? Chehéé. A mám další: Už jste někdy slyšel o androidním úchylákovi? (Začne si střídavě koukat pod peřinu a blbě se tvářit, to udělá několikrát a pak se začne hrozně smát)

 

Ubikace

RIMMER stojí u stolu a sleduje KOCOURA, který sedí u mikroskopu.

KOCOUR: Tohle je opravdu postavené na hlavu. To nemůže nikdy vyjít!

RIMMER: Ten přístroj dokáže zázraky! Proč by to nevyšlo, nejtěžší bylo sehnat mou mrtvou buňku.

KOCOUR: Fakt si myslíš, že se naklonuješ z vlastního lupu?

RIMMER: Proč ne? Lupy obsahují DNA a ten stroj umí klonovat.

KOCOUR: Člověk stvořený z lupu? To bude katastrofa! V okamžiku, kdy si umeješ hlavu „Clearem“, tak zmizíš!

RIMMER: Já nebudu vytvořený z lupu! Moje tělo bude obnoveno z genetické informace, která je v něm.

Do místnosti vstupuje LISTER.

KOCOUR: Jak se má Kryton?

LISTER: Je zmatenej. Až ti bude chtít ukázat svoji sbírku fotek, tak ti radim, aby si zdvořile odmítnul.

RIMMER: Řek´ bych, že je blahem bez sebe. Dostal se na vrcholek evoluční hory, stal se člověkem.

LISTER: A co je na tom tak světobornýho?

RIMMER: Nezatracuj to, dokud to nezkusíš.

LISTER: Já jen tomu přístroji nevěřim. Vim, že jsem staromódní, ale my jsme věřili, že kdyby Bůh chtěl, abysme lítali, nestvořil by španělskou letovou kontrolu. Ať si ten přístroj léčí všelijaký nemoce, ale nemůžeš měnit lidi na to, co nejsou. Seš jenom to, co seš. Nebyl to Descartes, kdo řek´: „Jsem to, co jsem!“

RIMMER: Né, to byl Pepek námořník.

LISTER: Ať to řek´ kdokoliv, byl to velkej filozof a myslim si, že taky řek´: „Musíš zůstat věrný tomu, co jsi!“

RIMMER: Teď ses ukázal, typicky impulzivní technofobická reakce. Ten přístroj představuje největší technologický vynález, co kdy lidstvo objevilo. Větší než oheň, větší než kolo...

KOCOUR: A co ten tříhlavý fešák, co se stalo jemu?

RIMMER: Ten toho zneužil.

LISTER: Přesně, vždycky se někdo najde.

RIMMER: To myslíte vážně, že toho nevyužijete? To na svém těle nechcete nic vylepšit?

KOCOUR: Já??? To má být fór? Spousta lidí odkazuje své tělo lékařské vědě, já to svoje přenechám Louvreu, zlato!

LISTER: Hele, v životě přijdou chvíle, kdy si přeješ bejt někdo jinej, tohle se mi stalo ještě před tou nehodou, Kochanská mi dala kopačky a já byl fakt na dně. Šel jsem do botanický zahrady a uviděl veverku, jak skáče z větve na větev a sbírá oříšky, a pak se podívala na mě a já si říkal: „Ty šťastnej tvorečku, máš rád svou práci, seš vlastním pánem, nemáš milostný problémy a nikdy ti nebude tak blbě jako mně!“ a v tu chvíli, na zlomek vteřiny, bych dal cokoliv, cokoliv, abych si to s ní vyměnil.

KOCOUR: Échh, to se mi zdá hrozný, když tě nějaká ženská vyždíme tak, že chceš být veverkou.

LISTER: Jenom si myslim, že neni zas taková výhra, když seš člověk.

RIMMER: O čem nás to přesvědčuješ? Že jsi skrytá veverka? Že si potají přiděláš huňatý ocas, skáčeš z židle na židli a  říkáš si „Ocásek“?

LISTER: Jenom ti vysvětluju, že bejt člověk neni vždycky taková sláva, jak si myslíš, a jestli si Kryton myslí, že má teď po problémech, pak ho čeká obrovský, opakuju, obrovský překvapení!

LISTER odchází z pokoje. KOCOUR se soustředí na mikroskop, ale najednou se vzedme a pšíkne, čímž samozřejmě odfoukne RIMMERůV lup. RIMMER na něj vyčítavě pohlédne!

 

Sklad

KRYTON: Stala se ta nejkrásnější věc. Našli jsme stroj, co ze mě udělal člověka!

KRYTON stojí před regálem, na kterém jsou tři jeho hlavy a vůbec všechny možné KRYTONOVI náhradní díly.

HLAVA #1: Ty jsi člověk?

KRYTON: Přesně tak hlavo #1, naše divoké a fantastické sny se splnily.

HLAVA #2: Jaké to je?

KRYTON: Je to nepopsatelné, hlavo #2,  jistě, ještě se neumím vypořádat s lidskými emocemi, a pak nemají zoom, bradavky nefungují a taky vám můžu ukázat fotku, po které se vám protočí panenky, ale jinak jde všechno dobře.

HLAVA #1: Ale co my? Příští měsíc jsem měla být já hlavní hlavou!

KRYTON: Samozřejmě, to už možné nebude! Eheeee! Nemáte radost? Nejsem android. Už nejsem druhořadý!

HLAVA #1: A co bude s hlavou #3, měl by ses o ni postarat, má androidní motolici!

HLAVA #3: (Šklebí se a mluví trochu elektronicky) Od takovýho smrada nic nechci, i kdybych byl zkroucenej křemíkovou křivicí a s hlasovou jednotkou v hajzlu, tak se do jeho pracek nesvěřím!

KRYTON: Stejně vás navštívím! Nezapomenu na vás!

HLAVA #1: Kdes byl poslední čtyři dny?

KRYTON: To víš, měl jsem práci.

HLAVA #3: No jo, měl fofr, když se naparoval s novým CNS a honil vodu s osma chlopněma, a pak vo tom kecal s člověčíma kamarádíčkama.

KRYTON: Ale, no tak, hlavo #3, tomu ty vůbec nerozumíš!

HLAVA #3: Aháá, slyšíte ho, jak sekýruje vlastní hlavy? I kdyby mi bylo 30 000 let a byl jsem celej zkroucenej jak paragraf, tak vim jedno na beton: Ty jsi na svět přišel jako android a androidem taky zůstaneš!

KRYTON: Tohle si nedám líbit, já jsem člověk! Zavři svou nevycválanou hlavu!

HLAVA #2: Krytone, jak něco takového můžeš říct?

KRYTON: Že já jsem sem chodil, taková ztráta času!

HLAVA #1: Radši bys měl hned odejít, Krytone, už není co dodat.

HLAVA #3: Jo, vodtáhni, ty srabe, koukej padat!

KRYTON: A co ty, ruko #1, co si o tom myslíš?

Ruka #1 udělá robíkovské gesto znamenající ve zkratce asi... „polib mi“, ale ne to, které známe z amerických filmů, prostě ukáže V!

 

Ubikace

LISTER sedí u stolu a jí, přichází KRYTON.

LISTER: Ahoj, lidskej parťáku.

KRYTON: Áh, lidský parťák, teď jsou to pro mě jen prázdná slova.

LISTER: Co je to s tebou?

KRYTON: Ale, stále nedokážu pochopit lidské emoce. Chvilku se raduju a vzápětí bych brečel. Co to se mnou je? Hned jsem dole, hned nahoře, jako párek klokanů v době páření.

LISTER: Ta deprese má svůj důvod. Podvědomí ti sděluje, že je něco špatně.

KRYTON: Špatně?!? To je hloupost, teď mám všechno, co chci.

LISTER: Vážně?

KRYTON: Né. Zachoval jsem se hrozně. Ublížil jsem svému druhu, zesměšňoval jsem své nejbližší, byl jsem nafoukaný, jak filmová hvězda.

LISTER: Jó, přesně, měl jsi hlavu nad nabíjecí zástrčkou.

KRYTON: Souhlasím. A vy jste to celou dobu věděl?

LISTER: Jó, to víš, taky jsem jednou něco proved´. Zradil jsem!

KRYTON: Vy, že jste zradil?

LISTER: Jo. Hele, tohle zůstane jenom mezi náma.

KRYTON přikývne.

LISTER: Jednou, před fůrou let jsem šel do vinnýho sklípku. (Provinile se nakloní nad jídlo)

KRYTON: To je všechno? Zašel jste do sklípku!?!

LISTER: (Panicky) Ale, no tak nekřič tak!!! Tiše! (Už klidněji) Chceš, aby to věděl celej svět?

KRYTON: Ale, co je tak špatnýho na tom, jít do... VS?

LISTER: Tím jsem zradil svou třídu. A moh´ jsem se dostat na šikmou plochu: dychtit po kuchyních z borovice, spát na rohožích a jíst gyros! Kdo ví, kam to mohlo vést? Navazoval bych kontakty, místo abych šel normálně na rande! A měl bych ženušku a hromadil bych majetek, ježiši, kdo ví, kde to mohlo skončit? A každý úterý bych hrál squash s panákem, co se jmenuje Gerald. Klika, že jsem unik´. Měl jsem namále!

KRYTON: Už jsem se rozhodl, já chci být zase androidem. Tím jsem vždycky byl a vždycky jím budu!

LISTER: To je dobrej nápad. Jdeme na to! (Vstane od stolu, pak se otočí) Krytone, kreslená postavička, jménem Pepek, řekla jednu moudrou věc.

KRYTON: Co to bylo?

LISTER: Řekla: „Jsem to, co jsem“!

KRYTON: Jste si jist? Já myslel, že to byl Descartes.

LISTER: To já taky, kamaráde. Je tak snadný si ty dva poplíst.

Oba odchází z pokoje.

 

Místnost na cizí lodi

LISTER: Jak to vidíš, Holly?

HOLLY: (Na obrazovce cizí lodi) Ten stroj mám v merku.

RIMMER: Nejdřív bychom to měli vyzkoušet.

KOCOUR: A co?

HOLLY: Hmm, máte něco organického?

LISTER: (Drží v ruce jídlo) Na mě se nedívejte!

RIMMER: Nedívám se na tebe, ale na obsah tvého talíře.

HOLLY: Listerovo kari?

RIMMER: Je mrtvé, je organické. Když změníme skopové vindaloo na kuřecí vindaloo, tak to bude bezpečné i pro Krytona.

KOCOUR: To se mi líbí, dutohlave! Zkus to!

LISTER: Sakra, mně to chutnalo. (Natáhne ruku s talířem a ten si vezme paprsek ze stroje)

HOLLY: (Hlasem cizího počítače) Genový vzorek přijat a klonován. Metamorfóza zahájena!

Vindaloo na talíři začne zběsile bublat a vřít.

LISTER: Co to, sakra, je?

RIMMER: Co jsme to stvořili?

LISTER: Stvořili jsme vindaloo bestii, napůl člověk, napůl indickej vypalovák!

Je vidět bestie ne nepodobná vetřelci.

RIMMER: Vy běžte, budu vás krýt!

VŠICHNI: Doopravdy!?!

RIMMER: Ne! (Začne rychle zdrhat, ostatní ho následují)

 

Chodby na cizí lodi

Je monitorován rychlý úprk našich známých chodbami na cizí lodi.

RIMMER: Nemůžu uvěřit, že utíkám před psychopatem na kari.

LISTER: Je furt za náma?

KOCOUR: Copak ho necítíš? Dýchá nám na záda!

LISTER popadne opodál ležící karton ležáků značky Leopard a rozbije s ním skleněnou vitrínu s bazukoidy.

LISTER: Vzpomínáš si na Velikonoce před rokem, na toho polymorfa?

KRYTON: To vás napad´ ten šamanský kebab po ďábelsku.

LISTER: Jak to, že bojuju se stejným svinstvem dvakrát?

KOCOUR: Minule to byl předkrm, tentokrát hlavní jídlo.

Záběr na hnusnou karizrůdu.

KOCOUR: Žer olovo! A rozluč se se životem, slizká příšero!

LISTER: Pal!!!

Nakonec ale nikdo nevypálí a všichni zdrhají.

LISTER: Zpátky do DNA-komory, něco mě napadlo.

 

DNA – komora

LISTER: Holly, zeptám se tě jenom jednou a chci slyšet pravdu; Dokážeš ten přístroj ovládat bez chyb?

HOLLY: Ano, vím, co jsem minule udělala špatně, tohle se může stát každému vyšinutému počítači, ale já to dokážu! Nechte to na mně.

LISTER: Áh, ten tvor je skoro nezničitelnej, na něj platí jenom jedno: udělej ze mě superčlověka! Víc než chlapa.

RIMMER: Copak ses zbláznil! Dovolíš počítačovému kaloňovi, aby šukal s tvojí DNA?

LISTER: Máš snad lepší nápad?

RIMMER: Třeba by stačila hudba z indické restaurace nebo uděláme bílou vlajku z cáru tapety.

KOCOUR: Je vám jasné, že ta lačná stvůra tady bude co nevidět?

LISTER: Jasně, dáme se do toho.

HOLLY: (Hlasem cizího počítače) Transmogrifikace byla zahájena.

Záběr na úděsnou zrůdu běžící chodbou.

HOLLY: Metamorfóza dokončena.

Záběr na LISTERA, který vypadá jako robocop, avšak asi 20 cm vysoký.

LISTER: (Útlým hláskem) Povedlo se to?

KOCOUR: Tak nějak.

LISTER: Co myslíš tím: tak nějak?

KOCOUR: Myslím, tak nějak!

HOLLY: No, už se zlepšuju.

KRYTON: Co teď?

KOCOUR: Nemáme čas změnit ho zpátky, vypadnem! Poď supermane!

LISTER: (Bezradně) Počkejte na mě!

 

Chodba na cizí lodi

Všichni zdrhají, několik metrů za nimi i LISTER – robocop.

LISTER: Nestačim vám, jsem v hajzlu!

Najednou se všichni stejnou chodbou vrací a těsně před LISTEREM zahnou do jiné chodby. V zádech mají děsivou příšeru. Ta přiběhne před robocopíka, zastaví se a zařve. LISTER se bojácně schová za plechovku od ležáku, drcne do ní a ta se rozlije. Zrůda šlápne do loužičky piva a zaječí.

LISTER: No jasně! Ležák! Jediná věc, co rozpustí vindaloo!

Popadne další plechovku s pivem a vhodí ji bestii do chřtánu. Pak popadne bazukoid a vypálí. Příšera se rozletí na tisíc kousků, kusy masa padnou i na LISTEŘÍKA, kterého náraz srazí.

Přichází KRYTON, KOCOUR a RIMMER.

LISTER: Jedli jste už porci poppadomu velkou jako Atlantik? Je to moc dobrý! (Olízne svou výstroj posetou kousky vindaloo)

KOCOUR: Ten chlap je fakt třída!

 

KONEC.

 

Hráli:

Rimmer                                   Chris Barrie                             Kamil Halbich

Lister                                       Craig Charles                          Martin Sobotka

Kocour                                   Danny John-Jules                     Miroslav Vladyka

Holly                                       Hattie Hayridge                       Veronika Žilková

Kryton                                    Robert Llewellyn                     Zdeněk Dušek

DNA Počítač                          Richard Ridings                       Jan Šimik        

 

Námět:                                    Rob Grant & Doug Naylor

Scénář:                                    Rob Grant

Doug Naylor

Hudba:                                    Howard Goodall

Casting:                                   Jane Davies

Produkční poradce:                 Joanna Birkinshaw

Grafický design:                       Paul D`Auria

Produkční tým:                        Celia Bargh

                                               Mairead Curtin

Kamera:                                  Rocket

Střih:                                       Simon Sanders

Vizuální efekty:                         Mike Spencer

Rekvizity:                                 Don Cave

                                               Peter Blackall

Videoeditor:                            Graham Hutchings

Podílový manažer:                    Kerry Waddell

Asistentka produkce:               Christine Moses

Kostýmy:                                 Howard Burden

Masky:                                    Andria Pennell

Vizuální efekty:                        Peter Wragg

Zvuk:                                       Keith Mayes

                                               Jem Whippey

Osvětlení:                                John Pomphrey

Designér:                                 Mel Bibby

Produkční manažer:                 Julian Scott

Přidružená produkce:               Candida Julian-Jones

Produkce:                                Rob Grant

                                               Doug Naylor

Produkce & režie:                    Ed Bye

 

Překlad:                                   Eva Kalábová

Dialogy:                                   Eva Štorková

Dramaturgie:                            Jarmila Hampacherová

Zvuk:                                       Zdeněk Hrubý

Střihová spolupráce:                Jiří Šesták

Hudební spolupráce:                Josef Hoffman

Asistentka režie:                       Jana Eliášová

Výroba:                                   Otakar Svoboda

Režie:                                      Janoš Vaculík

Vyrobila tvůrčí skupina Aleny Poledňákové a Vladimíra Tišnovského

 

Vyrobila Grant & Naylor Production pro BBC North

© BBC TV 1991 – Česká televize 1999

 

Autoři přepisu: Tomáš Kučera (Kohy) + Jiří Charvát (Rimmer)

E-mail: kohy@cervenytrpaslik.cz + charvat.jirka@gmail.com