Konec
Nejdříve něco ke zrození této naší akce. Pokud jde o prvotní ideu uspořádat velkolepé setkání příznivců nejen Červeného trpaslíka, nelze nezačít na akci, jíž se tým tvůrců stránek cervenytrpaslik.cz zúčastnil v roce 2001. Ta se nazývala RAUKOn a jádro našeho souboru (já, Clouseau a Rimmer) bylo osloveno, aby na této sešlosti uspořádalo vysílání a přednášky, týkající se stěžejního tématu jménem Červený trpaslík. Nebyl důvod této nabídky nevyužít. A právě na RAUKOnu jsme všichni tři ztratili conenství (conové panenství)!

Díky za tu vzpomínku
Akce celkově byla hlavně o Star Wars, což nás tři kované trpaslíkovce zase až tak nebralo. Co nás ale naprosto odrovnalo, byla atmosféra. Všichni starwarsáci se prakticky znali, program jim byl šit na míru, debatovalo se, konzumovalo (dodnes vzývám tamní párky - což nechápu), prostě to tam bylo skvělé! V našich myslích od té doby zůstalo semínko, jež klíčilo a klíčilo, až nám v hlavách uzrál geniální nádor nápad! Co takhle uspořádat podobný con, avšak na téma nám mnohem bližší? Co takhle uspořádat TRPASLICON!?!

Sebevědomí a Mindrák
Nojo, krásně se to řekne, ale jak se to vlastně dělá? Kde bychom to pořádali, koho bychom pozvali, co bychom tam přednášeli??? Miliony otazníků, které si běžný smrtelník ani nedokáže představit, od té doby navštěvovaly naše již tak dosti těžké spaní. Navíc zorganizovat con ve třech, toť zjevný problém i pro Davida Hasselhoffa a jeho dva bratry, natož pro nás. Rozhodující slovo měl tentokrát náš milý a vzývaný "autokrat" Clouseau - jednoho krásného dne, tuším v září 2002, dorazil na Lopuch (pro neznalé - diskusní server) a zvolal: "Bílá díra, chrlí čas, motory stojí, poraď Holly!" Nebo tak něco... Každopádně hodlal celým svým majestátem zaštítit organizaci Trpasliconu. Začaly se tudíž podnikat prvotní sondáže...

Jiná dimenze
Nejdůležitější osobou v počátcích se nakonec stala Rimsak. Pro ty, kteří vidí v předchozí větě rozpor - Rimsak je milá paní nižšího středního věku, která má kontakty snad všude (podezíráme ji, že pracuje pro FBI nebo JMC). Rimsak totiž sehnala prostory - strategicky vyšla ze svého bytu a první škola, na kterou narazila, to odnesla! Datum již bylo vybráno předem a to tak, že v říjnu se vytipoval termín, do kterého by se teoreticky něco takového dalo zorganizovat, píchlo se do kalendáře a bylo to (Kdo mohl tušit, že 14.2. je Valentýn a že o týden později je již zaběhlý Pragocon :o)).

Výměna těl
To už ovšem bylo poté, co po prvotních nezdarech trochu ochabl zájem šéfa Clouseaua. Nelze se mu divit, protože jak se posléze ukázalo, hlavní organizátor je něco jako hromosvod, po kterém sjede každý, byť nevýznamný problém, a jeho mysl musí býti na takovýto nápor dostatečně připravena (Proč mi tohle někdo neřekl dřív? Kdybych věděl hned od začátku, že má člověk žít užitečný život, mohl jsem s tím něco udělat). Nuže, nebylo zbytí, takže jsem se pozice nejvyššího důstojníka na lodi chopil já. Pro již tradičního návštěvníka různých conů bude jistě zajímavou informací, že hlavní organizátor:
- bydlel asi 200 km od místa conání
- nikdy nezorganizoval ani turnaj v nafukování bublin
- neznal ni jediného scifistu, který by mohl býti hostem
- měl v daném termínu zkouškové období na VŠ :o)

Pistolnící z Apokalypsy
Kolem našeho jádra se vytvořila neméně důležitá parta nestydatých bláznů, kteří se nebáli vstrčit hlavu do oprátky (všichni odmítli pásky přes oči stejně jako Medvídek Pů) a hodlali nám v uspořádání pomoci. Jak se vlastně utvořil náš organizační tým? To by mne také zajímalo? prostě jsme dali všeobecně vědět, že něco takového plánujeme a dobrovolnící se nám ozvali. Některé jsme nominovali automaticky (za jejich předchozí pomoc, jíž dozajista litují dodnes) a někteří do toho spadli tak, že z toho netuší ještě teď! Myslím, že seznam pachatelů si na tomto místě najde své fanoušky:
(řazeno dle počtu chromozómů Z)
Kohy, Clouseau, Rimmer, Rimsak, Tro, Blackadder, Luky, Drahosh, Bajker, Arlene, Hadati, Lokutus, P.L.Carrot, Lewis
Zapomenout nelze taktéž na usilovnou pomoc pánů/dam těchto nicků:
(řazeno dle velikosti pravého ucha pradědečka z matčiny strany)
Honny, Viky, Rascal, Noota, Lenka
Všichni tito si mohou v budoucnu nad sklenkou brandy přehrávat své okamžiky slávy! (Znáte snad lepší způsob, jak trávit neděle?)

Fotostroj času
Nebudu zde dále dalekosáhle rozebírat, jak naše "organizování" probíhalo, váže se k tomu sice spousta zajímavých historek, ovšem ty by vydaly na menší knižní vydavatelství, takže se v čase přesuneme až do dne 14.2.2003! Tehdy mělo vše vypuknout. Takřka půl roku našich životů se mělo zhodnotit ve třech následujících dnech! Já vstal ráno asi v 5:45. Musel jsem se totiž vydat na strastiplnou cestu do hlavního města a na tomto místě nelze nevyzdvihnout Bajkera. Náš conový dopravce a člověk, který snad nezná limitů v žádné své činnosti, se totiž nabídl, že pro mne přijede. Bydlíc takřka v Praze to znamenalo, že vstane ráno ve čtyři, dojede do Jižních Čech, nabere mě, můj počítač, video a milión dalšich propriet (včetně Lukyho) a vyrazí zpět do Prahy, aby v 9:00 stál před místem conání. A vše tak skutečně dopadlo - extraordinary!!!

Ozvěny budoucnosti
V Základní škole Chodov se od rána 9:00 postupně sešel celý tým organizátorů a úspěšně se zapojily všechny přístroje, vyklidily všechny třídy, přivezlo všechno jídlo, no zkrátka učinilo se vše, co bylo nezbytně nutné k provedení jistých oblíbených židovských operací. Ehhh, pardon... tak dále - asi v 17:00 se nám začali trousit první návštěvníci. Vše bylo takové nesmělé. Prostě, první ročník se vším všudy. Do 19:00, kdy mělo proběhnout slavnostní zahájení se však škola solidně zaplnila. Ovšem s každým dalším návštěvníkem klesala má schopnost sestavit souvislou... souvislou... jó, díky mami ... souvislou větu. To se také potvrdilo při samotném zahájení. Já a Rimmer na straně jedné, návštěvníci plni očekávání a ostatní vysmátí organizátoři na straně druhé! Začal jsem já ... hodil jsem 2 a 3. Rimmer to nevzdal, vzal kostky a hodil 4 a 2, což přebilo 6 a 2 a další 2 a 3. Návštěvníci byli u vytržení a oba nás poslali do Ruska! Prostě jsme řekli, co bylo třeba a pak vypadli ;o)

Čekání na Boha
Aniž bych chtěl snižovat originalitu a profesionalitu s jakou se chopili svých vynikajících přednášek pánové Medek či Fořtík, nebo fatálně zmijovskou záležitost Edmundovu, vrcholem pátečního večera byla dlouho skrývaná návštěva Kamila Halbicha, neboli českého Arnolda Jidáše Rimmera, kterého v dabingu namluvil. Pan Halbich přijal naše pozvání (velebte Rimsaka a Hadatiho) stejně jako pan Táborský (český Holly), avšak na rozdíl od něj se obrnil proti vlivům Krále bramborových lidí (původce chřipky) a skutečně dorazil. Jedná se o vrcholně příjemného pána, který se nám neustále omlouval, že si z dabování prakticky nic nepamatuje, což pak naštěstí dokonale vyvrátil při t(iskové)rpaslíkovské konferenci. Dobrou hodinu a půl nás obšťastňoval svými příhodami nejen ze světa dabingu Červeného trpaslíka, ale vůbec ze všech sfér, do nichž vkládá svůj skvělý potenciál. Jestli tohle čtete, pane Halbichu, ještě jednou díky! Pojmout alespoň ve zkratce jeho výstup nelze, avšak CD, které z Trpasliconu připravujeme bude dozajista obsahovat i chvíle strávené s tímto skvělým hercem. Pro ty, kteří na Trpaslicon nedorazili - TOHLE vas může jedině mrzet! Zbylá páteční noc a sobotní ráno byly ve znamení Červeného trpaslíka, Černé zmije a Krajních mezí. Každému, co jeho jest!

Lepší než život
Hlavní den prvního vševesmírného Trpasliconu nesl datum 15.2.2003. Shodou okolností to bylo právě 15 let ode dne, kdy byla ve Velké Británii poprvé odvysílána epizoda seriálu Červený trpaslík! Skutečně symbolické... Den pro mne začal velice nezvykle, protože přednášky a vysílání byly naplánovány již od deváté hodiny! Představte si to, v sobotu v devět hodin! Takhle brzo ještě nevnímáte. Ještě cejtíte chuť pasty. I přesto však den probíhal zcela dle předpokladů. Skutečně celý program byl do puntíku naplněn a řešit se musely jen příjemné problémy typu - ten Fuxoft už třetí hodinu pouští trailery k filmovým novinkám, tak mu dáme ještě hodinu, což? Nebo - do téhle učebny se nevejdou všichni, na tuhle přednášku bude jistě narváno, tak popadněme židle a hurá s nimi na místo určení atd. Já sám jsem mnoho přednášek a vysílání nestihl, neboť jsem ve víru organizace nevěděl, kde mi hlava stojí. Matně si pamatuji jen, že NSFAQ LIVE, jehož jsem byl přímým aktérem, se celkem vydařilo a všichni ti, kteří se nás na něco záludného zeptali, byli po zásluze vyneseni v zubech ;o)

Zkušenost s jakou se chopili svých přednášek již stálí účastníci rozmanitých conů (dámy Kuglerová, Vrbenská, pánové Klíčník, Čierny, Kulhánek, Kantůrek, Fuka, Neff, Ríša, Pavlík, Čermák nebo Kratochvíl) nepotřebuje dalšího komentáře! Už proto, že kdybych měl popisovat přednášky všech těchto osobností, značně bych snížil rating čitelnosti tohoto článku, protože sto řádků by v tomto případě neznamenalo NIC!

Jenom sympaťáci...
Malý odstavec je třeba věnovat návštěvníkům Trpasliconu. Při prvním ročníku je velice těžké odhadnout, jaká že sorta lidí se nakonec dostaví. A myslím, že přišli přesně ti, pro které jsme tuhle akci připravovali. Nevyskytl se, snad krom jediného "mírně ovíněného spoluobčana", žádný skutečný problém. Taktéž konečné číslo, které podle hrubého odhadu, jež se změní, až dostaneme preciznější údaje, čítalo kolem 130 návštěvníků, nás opravňuje k tomu, považovat Trpaslicon za úspěšný. Na některé přednášky se nám naši návštěvníci dokonce ani nevešli do sálů, ovšem smutnit nemuseli, protože dalším skutečným lákadlem byl náš "Bar u piráta Luigiho". Jeho pochoutky nemají obdoby! A skutečně - vývar z Krále bramborových lidí, zbytky z klonovacích pokusů, vesmírný moučný mol, krysa au tuo, zlatý párek, bláto, polévka Gazpacho a mnohé jiné pochoutky slibovali dokonalý kulinářský zážitek! Nečekaný úspěch sklidila taktéž naše improvizace s vyvěšováním cedulí všude tam, kde to slibovalo byť jen minimální pointu, a tak jste mohli potkat na WC cedulku "Zelenou moč si může dovolit jedině urolog, kapitáne pisoáre!" nebo "V tomto poli je nemožné spáchat jakýkoli trestný čin", ostatně všechny jsou zvěčněny na našich fotkách...

Nanarchie
Menší odstaveček je třeba věnovat taktéž herně. Tu měli na starost vyslanci plzeňského impéria - Tro a P.L.Carrot. A chopili se toho skutečně s přehledem. Tro sice v pátek simuloval jakousi chorobu (údajně zmutovaný zápal plic i se starostou Varšavy), ale i tak soutěže jako malý rybář, šachy, volejbal přes jégrovky s nafouknutým kondomem, šachy, šipky na kozatou rosničku, šachy, trpaslíkovské kostky, šachy, soutěž v konzumaci ostrých toastů a šachy sklidilly nemalý úspěch. Jediným skutečným problémem byla nakonec zeď a žebřiny po turnaji v šipkách, kteréžto neunesly nápor ostrých hrotů a musela zasáhnout vyšší moc (díky Silvere). Platilo opět "známé" pořekadlo: "Sádra a šmirglpapír a zvládněš cokoli na světě!" Ještě když už jsem u Silvera, menší pikantní příhoda, jíž vám nemohu zatajit. Silver je mladý novinář v rozpuku, který nevydržel a s jistou nejmenovanou osobou, jejíž iniciály jsou Rajče, prožil 2 hodiny BK na místních toaletách :o) To vážně nechápu, vždyť jsme měli palubu pro sport a milostné hrátky!

Poslední den
Neděle začala pro mne trochu dříve než bylo zdrávo. Šel jsem totiž spát asi v 6 hodin, a to proto, že jsme s družinou čítající cca 10 neunavitelných řešili závažný problém - sami musíte uznat, že Filip je čůrák. Vpodstatě. A to nešlo jen tak odbýt. Diskuse byla skutečně plodná a květnatá, každopádně ráno bylo nehezké a kruté. Už jste zažili budíček, při kterém se přižene banda nelítostných desperátů, ba dokonce i s foťáky a s řevem "Vstávej a sviť, bože Flegmo, jsem vzhůru již celé hodiny, sunny boy, sunny boy!", s vámi začne lomcovat??? Věřte, není po dvou vydatných hodinách spánku o co stát!

V neděli existovali dva hlavní vrcholy (alespoň pro mne). Přednáška a autorské čtení překladatele knih o Červeném trpaslíkovi pana Šenkyříka a megakvízová showtěž družstev. Obé proběhlo v pohodě a bez problémů a znalosti nejen vítězů soutěže mě vyloženě potěšily. Aspoň vím, že nejen já jsem živ trpaslíkem. Nerad bych zapomněl na Shimpiho a Sybok_oka a jejich pohodové přednesy, které jen umocňovali náladu naší akce, ovšem ty byli už předzvěstí nezvratného zakončení...

Návrat do reality
Následovalo naše hromadné organizátorské rozloučení, kterému chyběla snad jen píseň "My jsme parta drsňáků" a pak už nastal jen trpký a náhlý konec. Lidičkové se pomalu vytráceli, třídy se pomalu zaplňovaly lavicemi a nastalo to, čemuž by esperantista řekl: "Mi esporas ke kiam vi venos la vetero estos milda." Následovalo ještě hromadné foto (foto2) u Bajkerova vozidla a odjezd do míst, kam se odváží podívat jen celníci :o)

Stesk
Hodnocení nemůže být jiné, než kladné. Veškeré okolnosti prvního vševesmírného setkání fandů (nejen) Červeného trpaslíka dopadlo tak, jak jsem si to představoval. Díky patří všem, kteří na naší akci participovali, ať už jako organizátoři, hosté, pomocníci, nebo jen jako účastníci. Všichni jste byli skvělí a začal jsem si vás vážit jako - náhodných známých. Doufám za sebe i za vás, že se zase brzy sejdeme při podobně vydařené akci!

Kohy